CzechTech potřebuje pomoci
Matouš
Uhlíř
Vyšlo v Právu 11. srpna 2004, v rubrice Ring volný
Po přečtení komentáře pana Fraňka jsem se rozhodl se s vámi podělit i o svůj pohled na boněnovskou party. Komentář se velice citlivě dotýká největšího problému našeho zřízení - to je nahrazování prevence represí, což se projevuje nejvíce ve spojitých oblastech - drogy, technoparty, sociální život mladistvých.
V podstatě existují dva modely, jak se s CzechTechem (CT) vypořádat - buď být rychlejší než účastníci, jak navrhuje komentář, což je však skutečně nadlidský výkon. Pokud bude třeba, je možné informace předávat pouze adresně - jednotlivcům v nekonečných řetězcích SMS, do kterých policie stejně nepronikne. Nápad s odposlechem mobilů je absurdní, obvyklé je použít předplacenou kartu, pořízenou v podstatě na jedno použití.
Pokud by se to policistům přesto povedlo, pak je možné mluvit o úspěšném zvládnutí akce a získali by můj obdiv, ale osobně to považuji za vysoce nepravděpodobné.
Pak je tu druhá možnost - minimalizovat škody. Od nepaměti se CT koná bez dohodnuté lékařské asistence na místě, což je jednoznačná komplikace pro všechny zúčastněné. Navíc policisté nejenže nezabrání příjezdu zhýčkaných frajírků v tatínkově automobilu, ale ani je neobtěžují rutinní kontrolou technického stavu, výbavy apod. - to přijde až později, kdy si to odskáčou lidé podílející se na organizaci - DJs, soundsystémy, odjíždějící až nakonec.
A v tom je právě problém. Po odjezdu jednoho systému (řekněme jednoho pódia) po něm zbyde mýtina mezi stany, vysbíraná od odpadků, které jsou v plastových pytlích navršeny v prostřed. Obraz louky po party by v ideálním případě vypadal tak, že multikára objede postupně minarety odpadků a během dvou hodin je uklizeno, sice zřejmě na cizí náklady, ale minimální, ve srovnání s tím, kolik stát zaplatí např. za zabezpečení fotbalových utkání.
Naproti tomu hejsek a tatínkovou felicií si přiveze spoustu jídla a pití, aby náhodou nestrádal, a po jeho odjezdu zůstanou všechny obaly na zemi.
Za normálních okolností to tedy musí někdo zodpovědný - opět DJs, nebo jinak angažovaní lidé, kteří chtějí, aby problémů s CT bylo co nejméně, protože to jim usnadňuje jeho reprízu - po něm uklidit. Letos však nevyšlo ani to, jelikož prostě nebyl čas: kdo se bude starat o odpadky, když mu hrozí, že mu zabaví aparaturu, které věnoval celé své živobytí?
I když se mě nikdo neptá, nabízím řešení. Není to represe, měla by to být pomoc, pomoc udržet CT naživu jako ojedinělý kulturní úkaz. Probíhá u nás jiný festival s takovým počtem účastníků, který je organizován na čistě ochotnickém principu, bez vstupného, kde může účinkovat každý, kdo o to stojí?
Stále je slyšet nadávky na českou přízemnost a vyčůranost. Přitom evropský unikát kreativity a osobního nadšení je stále více tlačen do deviantní polohy, kde pak festival skutečně stojí na druhé straně myšlenkové hranice než stát a spořádaní občané. Je to však spíš proto, že stát, systém a unifikovaní lidé se v prvním leknutí z této netradiční kultury (která však nepochybně navazuje na smyslnost baroka) sami postavili na onu pomyslnou "druhou stranu".
Sám patřím mezi účinkující a můžu vás ujistit, že na CT vládne příjemná a přátelská atmosféra a ovzduší je zaplněno slastným pocitem, že "tady něco vzniká". Proto mě moc mrzí, že zvenčí to vypadá jako akce vedená étosem "tady se ničí".
(Autor je DJ Toust - Mazzakr SoundSystem)
Opsal Roman Joura, 07.09.2004
Článek je přístupný v archivu Práva po předchozí bezplatné registraci.