Cesta za zbytky CzechTeku
Reportáž z výletu do Prahy
středa 3. srpna 2005 - Letná
Demonstrace na Letné ve mne zanechala poněkud rozpačitý dojem. Především tím, že na ní přišlo málo lidí - méně, než bych čekal. Zajímalo by mne, co by dnes mohlo vyburcovat více lidí k nějaké občanské akci. Jak se zdá, bohatě zdokumentované policejní bezpráví to asi nebude. Za druhé si pak myslím, že je samozřejmě velmi dobré udržovat pozornost médií opakovanými protestními akcemi, nicméně nemělo by se zapomínat, že ty hlavní střety o CzechTek 2005 se odehrají u soudů. Přesněji musejí se odehrát. A konečně - akce byla na mne moc krátká. :-) Skončila ve 21 hodin (pouze poslední ze tří systémů přetáhl asi o 15 minut). Já tam přijel unavený po probdělé noci a Letná mne z té únavy nedostala. Na vysvětlenou - ve své druhé polovině už se prakticky nedalo mluvit o demonstraci, nýbrž o technoparty. Nicméně atmosféra byla družná, podepsal jsem petici a potkal známého, se kterým jsme se dosud znali jen přes internet. :-)
Na hlavní scéně byly k vidění nejen záběry z policejního zákroku. :-) | |
Kromě hlavního pódia hrál ještě bokem další soundsystem. | Ozdobená kachlíkárna (MV ČR) |
Obyvatel protějšího domu si na balkon pověsil transparent, že "Češí věří policii". | |
Ve stanu se podepisují petiční archy. | |
Mezi hlavním pódiem a soundsystémem u trávníků stál ještě jeden systémek v podobě dodávky a jednoho repráčku na střeše. Ten pouštěl zvuky v hodně zběsilém tempu. :-) | |
Pár lidí začalo na místě uklízet ještě ve středu večer, když probíhal program. Na další úklid byli lidé sezváni na druhý den na 10. hodinu. Ve čtvrtek odpoledne (kolem 17. hodiny) jsem se šel podívat, jak vypadá taková pláň několik hodin po technoparty. V písku vajgly, sem tam i nějaké ty střepy. Jinak ani stopy po tom, že by se tu předchozího večera něco dělo. | |
čtvrtek 4. srpna 2005 - Strahov
Jako obvykle je třeba nejprve uvést na pravou míru informace z některých médií. Konkrétně Česká televize o dva dny dříve hlásila, že teknaři pouštějí hlasitou muziku celou noc a studentům na strahovských kolejích pomalu dochází trpělivost, protože se nemůžou vyspat. A dále, že ve vzduchu jsou cítit výkaly a moč. Pokud jde o hluk, zdá se, že se to do čtvrtka podařilo vyřešit. Musel jsem projít prakticky celý strahovský areál, abych teknaře zlokalizoval. Orientoval jsem se přitom podle lidí a vozidel. Dunění jsem uslyšel až u komplexu samoobsluhy a hospůdky. Jediný soundsystémek tam hrál (možná ještě teď hraje?) do petřínské zdi, jsa z druhé strany stíněn barikádou automobilů. Je možné, že v noci, když je všude absolutní ticho, dunění doléhá k nejbližším budovám kolejí. Nakolik to ubytovaným vadí, to se však lze jen domýšlet, každopádně mnoho oken bylo otevřených dokořán po celou dobu, kdy jsem tam byl. A pokud jde o výkaly a moč, ty se asi za ty dva dny někam vypařily - první výkaly jsem ve vzduchu pocítil až cestou zpátky, na Staroměstském náměstí.
Já jsem ve čtvrtek nechal svůj batoh v nádražní úschově a měl v plánu Strahov jen projít, udělat pár fotek a domů. Plány se poněkud změnily, přesněji vzaly za své. :-) Zůstal jsem tam do čtyř do rána. Rozdal asi dvě krabičky cigaret a pozval pár lidí na pivo - neklamná známka blížícího se konce jednoho hudebního festivalu, kdy už část návštěvníků je zkrátka švorc. No ale co je nejdůležitější - konečně jsem si na techno zatančil! :-) Poprvé po dvanácti letech a na třetí pokus to vyšlo. Hmmm, asi mi víc vyhovuje komorní atmosféra, jakou zde nabízel kus trávníku pod širým nebem... :-) A na rozdíl od minulé neděle jsem se tentokrát domů vracel nikoli smutný, ale uvolněný, spokojený a přes veškerou únavu konečně odpočatý.
Obyvatelé strahovských kolejí mají techno i přes den - probíhají tam rozsáhlé rekonstrukční práce. Takže se jim dvojnásob nedivím, že chtějí mít v noci klid. | Hospůdka s romantickým názvem "Café Himalaya" toho dne a noci silně přetáhla svojí zavírací hodinu - dá se řici, že až do konce sil personálu. Zavřeli někdy kolem třetí ráno. Vzadu od stolku ke mne startuje mladík, kterému se vůbec nelíbí můj foťák. Ale nakonec se uklidnil. |
A tady je místo činu. :-) | Teknaři poslouchají rozmanitou muziku. :-) |
Kousek opodál... | |
Systémák a jeho oblíbená deska Mira Žbirky. :-) | |
StrahovTek Audio (1,6 MB wav, 3:20 min.) | |
Mám pocit, že k tomu pultu si mohl přijít každý, kdo chtěl, jen počkat, až se ten předchozí "vyblbne". Celkem se u těch gramců a mixáku střídali čtyři a drželi solidní lajnu. Ovšem to, co tam mixoval tenhle kluk, to mělo grády jako prase. | |
Tekno - music for all generations :-) (Toho chlápka to fakt vzalo a dokonale tam zapadl) |
|
Budou čtyři, fotka na rozloučenou. | Fotka mimo program - kdy se mi příště poštěstí projít se Prahou v pět ráno... :-) |
Podstavec sochy Svatého Václava | Policisté si prohlížejí výsledky práce svých kolegů. |
Resumé
Podnikl jsem během jednoho týdne dva výlety za CzechTekem a nelituji ani jednoho. Moje cesta do Prahy začala chaoticky a nemotorně, ale skončila báječně - konec dobrý, všechno dobré. :-) Upřímně obdivuji všechny, kdo letošní CzechTek tráví u počítače a snaží se vychytat maximum informací. Tohle jsem dělal vloni a od té doby nikdy víc! Z člověka se může stát magor. Vřele doporučuji každému, kdo té věci pomáhá virtuálně, aby se na jeden den sbalil, nechal počítač počítačem a vyrazil si někam zatančit - malé party, doufám, stále někde průběžně probíhají. Já to pro své zdraví čas od času rozhodně udělám.
Ještě osobní dovětek pro úplnost: To, že patřím k té polovině lidstva, kterou techno neodmrští, ale vtáhne, to vím už nějakých 15 let (už tenkrát jsem na podobných akcích působil jako podezřelý tatínek, takže dneska jsem tam nejspíš za dědečka :-) ). Později jsem se navrátil k živé a rockové muzice, ovšem tancování při techno mi už delší dobu chybělo. Je pravda, že za těch 12 let, kdy jsem naposledy navštívil nějakou party (samozřejmě soukromou a propagovanou výhradně potrubní poštou, což tenkrát bez mobilů fungovalo možná lépe než dneska, nota bene nikdy to nebylo nelegální, v zahraničí - zde konkrétně v Polsku - se podobné soukromé akce nikdy takto bezdůvodně nekriminalizovaly), se toho hodně změnilo, samotná tekno-komunita snad tenkrát ještě ani neexistovala, rozhodně jsem pak o ní nevěděl. Z letošních výletů si však jednoznačně odnáším pocity, že lidé, kteří dělají akce tohoto druhu, jdou přímo k podstatě věci a vnímám rozdíl mezi sešlostmi, jejichž mediálním symbolem je CzechTek - a oficiálními akcemi, které staví na přízni sponzorů. Já se nevyhýbám čistě oficiálním a komerčním akcím, ale ty tak zvaně neoficiální teknivaly nabízejí něco víc.
P.S. Pokud by se někdo na některé fotce poznal a chtěl jí v původní velikosti (1 megapixel), samozřejmě rád pošlu.
Roman Joura, 06.08.2005, vizor1@gmx.net