Další upřesnění k zásahovým výbuškám policie
Doplněno 16.10.2005, 18:40
Další zajímavé informace k zásahovým výbuškám jsem získal od Petra Šulce, který se dlouhodobě zajímá o ozbrojené složky ČR.
Zásahová výbuška P1
Zásahová výbuška P-1 je používána pro speciální účely policie. Výrobek se skládá z hliníkového pouzdra, ve kterém je uloženo 14 kusů minivýbušek s různou dobou hoření hnací náplně do doby exploze. Hliníkové pouzdro je uzavřeno víkem z plastické hmoty a zalemováno. K iniciaci zásahové výbušky P-1 je používán třecí zapalovač, který se našroubuje do středu víka z plastické hmoty. Po odjištění a aktivaci zapalovače (a samozřejmém odhození) po nějaké době dojde k výmetu všech minivýbušek z plechového pouzdra. K výmetu dojde uvolněním plastového víka. Poté se na jednotlivých výbuškách aktivují hnací náplně a výbušky se rozletí různými směry a začnou postupně vybuchovat. Z popisu funkce je tedy patrné, že libovolným omotáváním pouzdra výbušky izolační páskou nemůže dojít k podpoře fragmentace (k záměrnému vyvolání roztříštění plechu na střepiny a vzniku ranivého účinku). Takže na výsledný efekt nemá žádná páska motaná kolem dokola „plechovky“ žádný vliv. Na fotografiích je patrný černý kryt, který je přichycen k pouzdru černou elektrikářskou izolačkou. Tento kryt je původně nasazen na straně plastového víka. Aby bylo možné výbušku vůbec „odpálit“, je potřeba tento kryt sejmout a do víčka výbušky našroubovat zapalovač. Přítomnost černého plastového krytu, který je navlečen na dně a přichycen izolační páskou, lze vysvětlit snahou příslušníků speciálních (nikoliv pořádkových) jednotek zabránit odleskům světla při nočních akcích (výbušku v pouzdře otočí „hlavou dolů" a na dno dají ten černý plast).
Zásahová výbuška P2
Zásahová výbuška P2 je funkcí velmi podobná P1, pouze má méně minivýbušek a místo toho obsahuje dráždivou slzotvornou látku. Takže co platí o P1 v otázce bezpečnosti platí i zde.
Slzotvorný granát RGSL 85
Výrobek se skládá z hliníkového pouzdra se slzotvornou složí a k tomu opět nějaký zapalovač. Po zapálení slože začne dráždivý dým unikat z otvorů, které jsou po obvodu pouzdra. Tyto otvory lze ucpat izolepou. Vzhledem k vysoké teplotě hoření slože předpokládám, že by se tato izolepa propálila.
Na fotografiích přiložených u článku je s největší pravděpodobností vyobrazena hliníková „plechovka“, která zbyla po zásahové výbušce P1 (pouze akusticko-světelný efekt).
Rád bych tedy předešel spekulacím, že policie záměrně omotává výbušky a slzotvorné prostředky izolepou, aby záměrně zapříčinila fragmentaci jejich pouzder na střepiny, které by způsobily vážná poranění - riziku by se totiž vystavili i samotní policisté.
Zde se můžete podrobněji seznámit s technickými specifikacemi popisovaných výrobků:
http://katalog.czech-aop.cz/katalog_z/firmy/zeveta/index.htm
http://www.zeveta.cz/index.php?show=trida&parent=AMMO
Poznámka RJ: Jméno a emailová adresa byly na přání autora změněny 22.04.2006.
Znalec o policejní munici.
Přelepení
izolepou nemá vliv na účinek patron.
Doplněno 06.09.2005, 15:17
Obrátil jsem se na znalce trhavin s prosbou, aby mi obecně nastínil, jakou municí mohla být policie vybavena při zásahu na CzechTeku a také, zda mohou být nebezpečnější patrony přelepené izolepu, jak jsme naznačili 23. srpna na této stránce níže. Vyjádření mi poskytl Ing. Miloslav Krupka, PhD., odborný asistent Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice (Hynku, díky za zprostředkování! :-) ).
Následující příspěvek vyjadřuje osobní postoj autora a není oficiálním stanoviskem jeho pracoviště.
Nejprve k terminologii. Rozbuška (detonátor) je určena pro iniciaci trhavin, ty v tomto případě nebyly použity. Výbušky jsou plněny pyrotechnickou složí, k jejíž iniciaci dochází prostým zapálením. Dále musíte rozlišovat mezi výbuškou a tzv. slzným granátem.
1. Výbuška je určena pro vyvolání silného akustického a světelného efektu. Používá se jako imitační prostředek při výcviku v armádě či policii, neboť vytváří podobný efekt jako výbuch ručního granátu, ovšem bez nebezpečí rozletu kovových střepin. Policie výbušky používá jako prostředek pro dočasné ochromení, zmatení a oslepení pachatele. Používají se výbušky různých hmotností (s různým obsahem aktivní náplně), policejní specialitou jsou výbušky, které se po dopadu rozpadnou na několik dalších vybuchujících fragmentů, projevuje se to jako střelba. To případného pachatele zcela zmate po dobu trvání explozí. Tyto dělené výbušky obsahují znatelně menší množství pyrotechnické látky a jejich použití je tedy o něco více "humánnější". Rychlost hoření je větší, pokud je slož uzavřena v nějakém kontejneru, ale může vybuchnout i bez obalu.
V závislosti na množství aktivní látky je místo v okolí výbuchu zasaženo tlakovou vlnou a tepelným zářením (cca 2000 st/C). Pro výbušku obsahující přibližně 50g pyrotechnické látky, které byly pravděpodobně při zásahu použity (to nemám ale ověřeno), odhaduji, že výbuchem vznikají ohnivé koule průměru přibližně 1m. Pokud někdo stál bez ochrany v okruhu 2m, zcela jistě má poškozený i sluch. Velikost ohnivých koulí je vidět na zveřejněných fotografiích. Doopravdy se divím, že nikdo ze zúčastněných neutrpěl vážnější popáleniny. Výbuchem se trhá plastový obal, jehož fragmenty mohou v těsné blízkosti způsobit drobná poranění. Pokud byly pro iniciaci použity iniciátory se zpožďovačem obsahujícím kovové části, mohlo dojít k daleko vážnějším úrazům. Hrubě bych odhadoval bezpečnou vzdálenost při výbuchu zmíněné výbušky asi 5m s tím, že i v této vzdálenosti by pravděpodobně došlo minimálně k dočasnému porušení sluchu. Akustický tlak klesá geometricky se vzdáleností, je tam znát každý centimetr od epicentra výbuchu.
2. Slzný granát je v podstatě vyvíječ kouře, který nemá vyvolávat ani akustický ani světelný účinek. Je to něco jako dýmovnice, jejíž dým má dráždivý účinek. Vznikající teplo je pouze druhotný jev stejně jako při hoření zmíněné dýmovnice.
Co se týče dotazů na vliv omotání izolepou. Na průběh výbuchu výbušky to bude mít jen nepatrný vliv a na hoření slzného granátu vůbec žádný.
Ještě bych doplnil, že výbušky se dělají výhradně v plastovém nebo dříve
papírovém obalu, aby nevznikaly střepiny. Neexistuje výbuška v hliníkovém
obalu. Do kovového obalu se mohou laborovat právě slzné granáty, protože
zde nevzniká tlak, který by mohl obal roztrhnout.
M. Krupka
K čemu policie přelepovala dělobuchy izolepou?
Během náhodného "lustrování" CzechTeku na internetu jsem se zpožděním narazil na článek z 31. července, jehož autorka popisuje svoji dobrodružnou výpravu za CzechTekem. Z vesměs šokujících postřehů mi nejvíce neuvěřitelná připadala zmínka o tom, že některé patrony, které policajti házeli do lidí, byly přelepené izolepou, aby se nemohly otevřít, ale aby se roztříštily, což mělo napáchat větší škody než patrona vybuchlá "normálně".
Spojil jsem se s autorkou článku, paní Ditou Fečovou a v odpovědi mi zaslala jak svůj další text, který k tomu sepsala o týden později, tak především fotografie, které to dokumentují. Všechno přikládám.
O neadekvátním zákroku na Czechteku 2005 bylo napsáno již mnohé. Rozumní lidé nemohou něco takového
schvalovat. Ostatním bych doporučovala, aby se podrobně s postupem policie seznámili.
Ještě nebezpečnější než absurdní tank, který jsem tam viděla, mi připadá, upravování zásahových výbušek se slzným plynem, zalepením. Je to nenápadná věc, která v důsledku může napáchat velké škody. Zásahová výbuška je hliníková trubička s plastickým víčkem, které se po dopadu otevře a vypustí plyn. Pokud je víčko přilepené, nemůže se otevřít.
Výbuška se roztrhne a následky si jistě každý dokáže představit. Nemohu se nezeptat, smí policie takto upravovat donucovací prostředky???? Opravdu žijeme v zemi, kde nás policie za naše daně ohrožuje?
Dita Fečová, 8. srpna 2005
|
|
|
|
Přidal Roman Joura 23.08.2005 a 06.09.2005 doplnil vyjádření znalce. A 16.10.2005 další informace od Petra Šulce.