na hlavní stránku

"Mládežnická revoluce" v Polsku!

Níže také:
Tento víkend je v řadě polských měst ve znamení manifestací za rovnost a toleranci
- 25.11.2005
Konflikt účastníků nelegálního pochodu s policií
- český přepis reportáže polské veřejnoprávní televize
Jak jsem byl v Poznani zadržen
- svědectví účastníka Pochodu rovnosti z 19.11.2005
Z polské lidové tvořivosti ;-)

28.11.2005, 22:22

Několik tisíc lidí v ulicích devíti polských měst!
Poláci si za jeden týden uhájili svobodu shromažďování.

Uplynul týden od brutálního policejního zákroku proti manifestaci nazvané Pochod rovnosti v Poznani a lidé vyrazili bránit svobodu. V sobotu a neděli se konaly po celé zemi manifestace solidarity s Poznaní. A dá se říct, že Poláci si na ulici svoji svobodu uhájili.

Manifestace se konaly ve všech městech, kde byly nahlášeny, prakticky bez problémů. Gazeta Wyborcza vypočítává účastníky: Poznaň - 250 osob, Toruň - 150 osob, Gdaňsk - 150 osob, Krakov - 200 osob, Vratislav - 300 osob, Lodž - 150 osob, Katovice - 100 osob, Rzeszov - 100 osob, Varšava - 2000 osob.

Ještě důležitější než počty je však způsob, jakým tentokrát pracovala policie. Opravdu pokojné manifestanty chránila - před neonacistickými skupinkami mládeže, které se rovněž dostavily v menším či větším počtu prakticky ve všech městech. K většímu incidentu došlo pouze v Gdaňsku, kde náckové po několika vejcích namířených na manifestanty se nakonec rozhodli vzít útokem i policajty. Poté, co na ně začali házet kameny a dlažební kostky, policie přešla do protiakce, použila obušky a slzný plyn a pět osob zadržela.

Stejně tak policie chránila účastníky manifestací i v ostatních městech, včetně Toruně, kde přitom akce nebyla oficiálně povolena (organizátoři ji nahlásili pozdě). A to natolik účinně, že si v několika městech policisté od manifestantů vysloužili potlesk a dokonce skandovaná poděkování!

Ani hlavní město nezklamalo. Dva tisíce manifestujících ve Varšavě jsou překvapením. Na náměstí Ústavy v centru města přišlo také nejvíce známých osobností - herců i politiků. GW píše, že někteří se vydali demonstrovat po dlouhých letech - portál cituje například zakladatelku polských Literárních sešitů (Zeszyty Literackie) Barbaru Toruńczyk, která v podstatě shrnuje pocity, jaké přiměly i mnoho dalších vyjít do ulic: "Demonstrovala jsem třikrát v životě, naposledy 8. března 1968. Tenkrát jsme si tu demonstraci pořádně odseděli. Dnes jsem se rozhodla promluvit, protože znovu bojujeme o totéž - aby byla dodržována ústava, abychom měli zajištěnu svobodu".

V Poznani plánují další manifestaci na Den lidských práv 10. prosince.

Toruń

 

Gdaňsk: Policie zasahuje proti náckům

Varšava

 
Zdroje fotek: Gazeta Wyborcza, Onet, PAP, TVP Další fotky z Varšavy

Roman Joura

na hlavní stránku

25.11.2005, 23:03

Tento víkend je v řadě polských měst ve znamení manifestací za rovnost a toleranci

Vše začalo před týdnem. V Poznani probíhaly "Dny rovnosti a tolerance". V programu několikadenní konference pořádané několika občanskými sdruženími byla mimo jiné Přehlídka rovnosti - manifestace proti diskriminaci homosexuálů, postižených osob a dalších menšin plánovaná na sobotu 19. listopadu. Jenže radnice města, primátor ani hejtman tuto manifestaci nepovolili. Přesto se v sobotu odpoledne v centru města sešlo několik stovek osob a chystali se projít plánovanou trasu až na hlavní náměstí. Pochod však přerušila policie, která manifestující obklíčila z obou stran a ke konci násilím z davu vytáhla a zadržela přes 60 lidí (polská média tomu zásahu říkají "brutální", ale to ještě neviděla české policajty na CzechTeku). Podle dnešních informací Gazety Wyborczej policajti nakonec obvinili 75 osob z trestného činu "účasti na nelegálním shromáždění".

Pokud Vám předchozí věty připadají jak ze snu, máme stejné pocity. Žil jsem v Polsku 13 let a přiznávám, že mne naprosto šokoval celý sled těchto událostí. Očividně jsem o Polsku dosud zdaleka nevěděl všechno - jaká povolení ke shromáždění? Copak tam nestačí nahlášení? Jaká "účast na nelegálním shromáždění"? Fakt mají něco takového dodnes v trestním zákoníku?

Dlužno dodat, že za zády policejního kordonu pořádali svojí "antimanifestaci" fotbaloví chuligáni a skinheadi, mj. z nacionalistického sdružení Celopolská mládež. Ostatně, jak to tam vypadalo, se můžete podrobněji dočíst i podívat níže.

Pro kontext dlužno ještě dodat, že v Polsku se po posledních parlamentních a prezidentských volbách pravděpodobně hodně mění politické klima. Nechci se pouštět do podrobností (to je fakt na dlouho), pouze připomenu, že politikem, který letos jako první vydal v Polsku zákaz "manifestace homosexuálů" - jak podobným přehlídkám říkají (i naše) média - byl Lech Kaczyński, který jako primátor Varšavy nepovolil shromáždění v polském hlavním městě s tím (cituji za ČT), že město "nebude propagovat názory, které jsou v rozporu s naší civilizací a kulturou" (pochod přesto poklidně proběhl). Je to tentýž Lech Kaczyński, který se za pár týdnů stane polským prezidentem...

Pro mne byla zpráva o událostech v Poznani o to víc zdrcující, že jsem po CzechTeku hlásal, že něco podobného by se v Polsku nikdy nemohlo stát, protože Poláci si na svobodu nenechají sáhnout. Takže jsem se v tu chvíli cítil, jako bych dostal přesdržku.

Jenže za ten týden události nabraly grády. Poláci začali diskutovat nejen o diskriminaci a právech menšin, ale pěkně z gruntu o svobodě shromažďování, o dodržování ústavy, listiny základních práv a dalších fundamentálních otázkách. Proti zásahu se postavil polský helsinský výbor, uprostřed týdne článek o nepřípustnosti takového postupu zveřejnil (jako soukromá osoba) předseda polského Ústavního soudu. V pátek své vyjádření poskytla "šokovaná" skupina europoslanců. Začaly vznikat občanské spolky, sdružení a organizace. Podporuje je řada osobností, umělců i politiků - ačkoliv politickou scénu poznaňský zákrok rozdělil na dvě téměř stejné poloviny.

Výsledkem je prozatím to, že o tomto víkendu proběhnou demonstrace "Solidarity s Poznaní" ve Varšavě, Vratislavi, Poznani (tentýž primátor tentokrát s akcí souhlasí), Krakově, Lodži, Gdaňsku, Rzeszowě a Elblągu. Poklidné shromáždění by mělo proběhnout také v Toruni (nelegálně - pořadatelé nahlásili akci pozdě). Společným mottem manifestací je - "Pochod rovnosti pokračuje".

Takto rozsáhlou akci na obranu svobody jsem v Polsku nezažil a je docela možné, že se tam od roku 1989 žádné podobné vzedmutí nekonalo. V dramatickém politickém vývoji poslední doby je už samotný fakt jejích příprav první pozitivní zprávou z Polska od posledních prezidentských voleb. Samozřejmě hodně záleží, jak velkou podporu si manifestace získají. Nezbývá než držet palce.

Roman Joura

na hlavní stránku

Konflikt účastníků nelegálního pochodu rovnosti s policií

Reportáž České Televize ke shlédnutí + zpráva serveru ČT24
Aktualizovaný servis k tématu na serveru Gazety Wyborczej
(samozřejmě polsky ;-) )

Reportáž pořadu Panorama polské veřejnoprávní televize TVP2 z 19.11.2005, 22:00
Panorama ke stažení zde (vnější odkaz - soubor asf, cca 25 MB, reportáž z Poznaně je jako první)

Český přepis
(ke stažení v rtf zde)

Moderátor:
V Poznani došlo ke konfliktu účastníků nelegálního pochodu rovnosti s policií. Městské a krajské orgány nevydaly souhlas s demonstrací, protože vloni došlo k potyčkám mezi jejími účastníky a Celopolskou mládeží a fotbalovými fanoušky. Dnes žádné rvačky nebyly, ale odpůrci pochodu na něj házeli vejce. Policie zadržela několik desítek osob. Pokračuje Piotr Dziemianczuk.

Reportér:
Poznaň dnes připomínala opevněné město. Ulice se modraly policejními uniformami a auty. Demonstraci zakázal primátor města a v pátek i hejtman. Policie dospěla k závěru, že na trase zvolené organizátory bude těžké zajistit bezpečnost.

Policajt z auta:
Vyzývám k rozchodu a opuštění místa nelegálního shromáždění.

Dav1:
Osvobodit demokracii! 

Reportér:
Ale organizátoři neustoupili. Před patnáctou hodinou se v centru Poznaně shromáždilo několik stovek osob, včetně odpůrců pochodu. Došlo k výměně názorů, nejen slovní.

Dav2:
Celému Polsku jste k smíchu, lesby, gayové!

Dav1:
Tolerance! Tolerance! Stop násilí! Nenávisti!

Reportér:
Když mladí lidé usedli na zem a zapálili svíčky, následoval policejní zásah. 

Hlas ženy z davu:
Nech tu ženu bejt!

Hanna Hamer, sociopsycholožka:
Každý zákaz, zejména takovýto nezdůvodněný, vyvolává velice silný odpor, u dětí se mu říká vzdor, u dospělých psychologický odpor, anebo bumerangový efekt, tedy absolutně trvat na svém.

Reportér:
Nejhlučnější demonstranti jak z jedné, tak z druhé strany byli zadrženi, včetně těch, kteří se nepěkně vyjadřovali o policii.

Demonstrant:
Ti pánové se chovali jak pod režimem Lukašenka.

Policajt:
Konec rozhovoru. Přesně tak, za to co jste řekl... (dále málo srozumitelná slovní výměna)

Reportér:
Zadrženo bylo 65 osob. Hrozí jim pokuty nebo vězení. Halina Bortnowska, publicistka mimo jiné týdeníku Tygodnik Powszechny říká, že právo na vyjádření svých názorů a přesvědčení je základním právem zaručeným v ústavě.

Halina Bortnowska:
Manifestací své neschopnosti zajistit občanům naplňování občanských svobod se Polsko znovu vystavuje výtkám například Rady Evropy, že tolerujeme diskriminaci.

Reportér:
Je to druhá demonstrace tohoto typu v Polsku. V květnu ve Varšavě i přes zákaz účastníci prošli městem. Tehdy se to obešlo bez excesů.

Svoboda vyjadřování názorů a diskuse jsou nedílnou součástí demokracie. Horší je to však, když místo argumentů padají vejce a místem pro dialog se stává ulice. Piotr Dziemianczuk, Panorama.

Moderátor:
A hostem Panoramy je profesor práv Zbigniew Hołda z Jagellonské univerzity, který je zároveň členem vedení Helsinského výboru pro lidská práva. Dobrý večer.

Zbigniew Hołda:
Dobrý večer.

Moderátor:
Porušily orgány ústavní svobodu shromažďování, když nevydaly souhlas s pochodem rovnosti v Poznani a předtím ve Varšavě?

Zbigniew Hołda:
Stručně řečeno, ano, porušily. Ústava jasně říká, že pokojné manifestace mají být chráněny, pouze ve výjimečných případech je možné administrativně toto právo omezit, pouze tehdy, pokud cíle, jaké si orgány kladou, například veřejný pořádek, nemohou být zajištěny jiným způsobem než zákazem demonstrace. Zkrátka a dobře je třeba prostě mít lépe fungující policii.

Moderátor:
Takže neměly právo. Jaké mohou být důsledky?

Zbigniew Hołda:
Neměly právo, to zaprvé, není možné porušovat ústavu, ale zadruhé, tady v Polsku tak nějak bují - bohužel, po těch rozhodnutích orgánů ve Varšavě a v Poznani - jakási kultura arbitrárního působení orgánů. To není dobře. Nedostatek úcty k ústavě ze strany orgánů, to je velice špatné. Jaké mohou být důsledky? Bojím se, aby nedošlo k eskalaci tohoto konfliktu, který je naprosto absurdní! Upřímně řečeno je mi trapně, že mám komentovat takovéto události ve velkém evropském městě. Vždycky jsem Poznaň za takové považoval.

Moderátor:
Ale nenarušují tyto pochody, demonstrace podporující rovnost sexuálních menšin, nějaká práva heterosexuální většiny?

Zbigniew Hołda:
V té situaci, v jaké se to děje - měli jsme příklad Krakova, tam souhlas byl, Varšavy, tam souhlas nebyl, teď Poznaň - víme, že ne! Že ty přehlídky rovnosti jsou v naší zemi organizovány tak, že nenarušují práva ostatních osob. Ale z druhé strany vždy vzniká otázka, jaká je hranice využívání toho, čemu říkáme veřejný prostor. Je třeba souhlasit, že občas je nutné takové hranice vytyčit. Dobrý vkus, práva ostatních osob, všechno to podléhá, abych tak řekl, procesu společenského vyjednávání, ale ne cestou zákazu správních orgánů.

Moderátor:
Velice Vám děkuji, hostem Panoramy byl pan profesor Zbigniew Hołda z Helsinského výboru pro lidská práva. Velice Vám děkuji.

Zbigniew Hołda:
Děkuji Vám.

na hlavní stránku

Přidáno 26.11.2005, 14:55:

Jak jsem byl v Poznani zadržen

Tomasz Szypuła, Kampaň proti homofobii 24-11-2005, naposledy aktualizováno 24-11-2005 18:41

Polský originál zde

Dopis
Jmenuji se Tomek a je mi 25 let. Narodil jsem se čtyři měsíce před Srpnem '80 (vznik Solidarności – pozn. rj). Nepamatuji si jiné Polsko než 3. republiku (tak se označuje období od roku 1989 – pozn. rj). V sobotu ráno jsem přijel do Poznaně, abych se zúčastnil konference a Pochodu rovnosti. Už v pátek jsem se doslechl, že hejtman z SLD (Svaz demokratické levice) schválil rozhodnutí primátora Poznaně (nepovolit shromáždění – pozn. rj). Napadlo mě ale – máme přece ústavu, unijní právo – policie nás určitě ochrání.

Na konferenci bylo 100 osob. Studenti poznaňské Univerzity Adama Mickiewicze, hlavně dívky. Většinou nepatří k žádné organizaci. Ostatní jsou feministky ze sdružení "Konsola", lidé ze strany Zelení 2004, několik osob ze sdružení gejů z jiných měst. Mluvíme o vyloučení – nejen gejů a lesbiček, ale média a pravicoví politici stejně udělali ze Dnů rovnosti "přehlídku gejů".

15:00. Vycházíme z Knihovny Bookarest, jdeme na ulici Półwiejska. Na hlavní náměstí to máme sotva pár set metrů.

Je nás několik stovek. Možná 300, možná 500. Už po několika minutách nám policie zatarasí cestu zepředu i zezadu. Jsme obklíčeni. Nemůžeme jít tam ani zpátky. Křičíme: - Pusťte nás! Rovnost! Svoboda! Tolerance!. Za zády policajtů slyšíme jen: - Teploušové! Teploušové! Úchyláci! Úchyláci! Létají vejce. Jedním dostávám do ucha. Utírám se. Ucho trochu bolí, ale to nic, křičím: - Tolerance! Po chvíli je nám jasné, že nás policie nikam nepustí. Začínáme tedy chodit dokola mezi jedním a druhým kordonem. Celou dobu křičíme: "Demokracie dokolečka".

Po půldruhé hodině chození dokola, mávání duhovými vlajkami, vykřikování: - Rovní, ale různí – vyndáváme svíčky a zapalujeme je. Několik set osob drží svíčky a křičí: - To je pohřeb demokracie! Dívky, které demonstraci pořádaly, po chvíli vystupují na malé pódium a začínají děkovat za účast. Všichni přemýšlíme, jak se odsud dostaneme. A v tu chvíli to začíná...

Kdosi křičí: - K zemi! Otáčím se a vidím maskované policajty se štíty, jak k nám běží. Chytám se s přáteli za ruce a padám k zemi. Policajt tahá holku přede mnou. Ona křičí. Policajt má dobré dva metry. Dívka se vzdává. Silně se držím lidí kolem mě a najednou mě maskovaný policajt tahá za nohu. Někdo mě zezadu drží a on táhne. Sunu se na zádech po Półwiejské, křičím: - Nechte mě být! Zvedám se, policajt mě chytá za ruce zezadu a cpe mě do auta. Bojím se.

U auta je osm lidí, sepisují naše jména. - Jméno! – křičí policajt. - Szypuła – zkouším dostat ze sebe. Dívka vedle mě pláče. Další zvrací. Plačící dívka se neovládá a začíná se od breku dusit. Objímám jí, jmenuje se Doubravka – říkám jí, že nám nic neudělají. Doubravce je 20 let a je tu se svojí sestrou (taky zadrženou), studují na univerzitě v Poznani a přišly sem, aby vyjádřily svojí solidaritu s pochodem.

Jedeme se zapnutými majáky. V antonu je devět lidí. Volám svému klukovi a říkám mu: - Vezou mě na policii! Miluji Tě. Zavolám později – ruce se mi klepou. Dredatý kluk vedle mě bledne. Zastavujeme, dveře se otvírají. Policajt čte jména, vycházíme ven. Vedou nás do třetího patra, v místnosti je nás 22. Nevím, kde jsem. Kdosi z Poznaně vykoukne z okna a říká, že jsme na okrsku Poznaň-Nové Město. Bledý dredatý kluk prosí o vodu.

Při podávání vysvětlení se dozvídám, že jsem podezřelý z porušení čl. 50 zákona o přestupcích. Říkám, že nerozumím. Policajtka odpovídá - "účast na nelegálním shromáždění". Ptá se mě, jestli se přiznávám. Neovládám se a říkám: - A co ústava, co unijní právo, co svoboda shromažďování? Policajtka odpovídá, že taková je její práce. Podání vysvětlení přerušuje telefon. Volá její kluk, možná manžel. Ona říká: - Miláčku, do toho kina to nestihneme. Musím jich tady vyslechnout ještě šest.

Cítím vztek. Nepřiznávám se ke spáchání přestupku. Pronáším řeč o ústavě, bla bla..., o Unii bla... bla..., občanských právech. Policajtka všechno lhostejně zapisuje.

Podepisuji se v poli: "Podezřelý". Vycházím ze služebny. Cítím se příšerně. Přemýšlím, co je lepší, jestli dostat do držky od celopoláka nebo zažívat to, co jsem zažil. Přikláním se k tomu, že už snad raději dostat do držky.

Vracím se do centra, v Cafe Mięsna probíhá koncert v rámci Dnů rovnosti. Dělíme se o své příběhy. Mí přátelé byli na jiné služebně. Uklidňujeme se.

Pochod uspořádalo sedm dívek v mém věku. Nebyla to manifestace gejů, protože chlapů bylo prostě méně. Avšak pan prezident, pan hejtman a pan biskup dospěli k závěru, že vytváříme nebezpečí. Policie s námi zacházela jak s fotbalovými chuligány po zápase. Jestli právě takhle má vypadat pořádek ve 4. republice, pak samozřejmě že vytváříme nebezpečí a to velké. My totiž věříme v demokracii.

na hlavní stránku

;-)

Převzato z diskusního fóra na www.acid.pl 

na hlavní stránku