CzechTek 2004: Otazníky zůstávají
Nedozírně poškozená louka
Panu Liboru Lúdikovi, podnikateli z Ovesných Kladrub a uživateli louky, na které se letos konala party CzechTek, je třeba přiznat jednu věc: je to velice schopný člověk v práci s médii. Významné firmy na takovou práci mají svá oddělení vnějších vztahů nebo si najímají agentury public relations či krizové komunikátory. Lúdik odvedl práci za několik takových oddělení dohromady, když si během CzechTeku dokázal naklonit na svou stranu média způsobem, který se jevil naprosto přirozený a spontánní. Ba dokonce dal sdělovacím prostředkům takový impuls, že nejen že mu na jeho výmysly a lži skákaly jeden po druhém jak myšičky na špek, ale ještě si iniciativně přisadily svou a udělaly z něj například majitele pozemku. On to prostě dokázal a lidi jako já, kterým to celé od počátku nesedělo a snažili se proniknout pod povrch v jednu chvíli dost šíleně naladěných zpráv, si vlastně nemají co stěžovat na média. Prostě tak schopní nejsme.
Na důkaz výše uvedeného budiž ještě jednou připomenuto již vedle na těchto stránkách citované vyjádření mluvčího ministerstva zemědělství Martina Severy pro deník Právo:
"Pan Lúdik je nájemcem příslušných pozemků, avšak nehospodaří na nich v režimu tzv. ekologického zemědělství." To vyšlo 10. srpna. A zalistujme si pár dnů zpátky: "Soukromý zemědělec se obává, že přijde o status ekologického pozemku." Případně "lidské kobylky zničily ekologickou pastvinu". Co článek, to zopakovaná lež. Ale nejen to. Jen si vzpomeňme, jak pan Lúdik začal počítat, kolik ho bude stát "obnovení ekologického statutu" louky. Předběžně mu vyšlo, že jelikož hektar takové obnovy stojí 25 tisíc korun a technoparty se konala na 36 hektarech, způsobili mu technaři škodu kolem jednoho miliónu. A jen si vzpomeňme, jak skutečně všechna média včetně tak řečených seriózních po předčasném ukončení akce neustále opakovala, že účastníci CzechTeku způsobili soukromému zemědělci škodu kolem jednoho miliónu. Prakticky všichni novináři vzali toto tvrzení jednoho zemědělce jako fakt a ani se nepokusili zjistit si cokoliv bližšího. Alespoň Právo mimoděk, v očividné snaze ukázat, jak chudákovi postiženému zemědělci nepomůžou ani státní úřady, ocitovalo mluvčího ministerstva, které nejspíš už obdrželo Lúdikovu žádost o prohlášení živelné pohromy na pozemku a tedy si na celou věc trošku posvítilo, aby zjistilo, že
"konáním technoparty (...) mu nevznikla žádná přímá škoda".
Budiž ponaučením pro odběratele veškerých mediálních zpráv počínaje ČTK a konče TV Nova to, jak na jednu stranu média neustále "korektně" uváděla, že účastníci po sobě nemohli uklidit
"údajně" - jenom proto, že je vyháněla policie (!) a jak na druhou stranu sežrala Lúdikovi bez žádných "údajně" jeho historku o ekologickém pozemku i s navijákem.
Lúdikův ekologický milión tedy odpadá. Jinak se v souvislosti s vyčíslováním škod dosud objevily ještě dvě další informace. První bylo vyjádření tachovského zemědělce Attily Obertona, který na louce policii řekl, že
"nové zatravnění by stálo 750 tisíc" (viz Respekt: Vrtěti
CzechTekem). Toto prohlášení však policii, státnímu zástupci a soudci posloužilo v obvinění zadrženého muže, kterého podezírají z organizování technoparty, pouze k tomu, aby ho stůj co stůj dostali za mříže, tedy do vyšetřovací vazby (podrobněji v
textu o prokurátorovi). Podruhé pak vyčíslování škod přišlo na přetřes ve chvíli, kdy se na louku dostavil soudní znalec, který si nepřál být jmenován a začal cosi počítat nejen na území konání CzechTeku, ale také v okolí, celkem nalezl kolem 100 hektarů poškozených pozemků včetně hráze rybníka (viz např.
článek na
iDnes). Konkrétní číslo dosud nezaznělo, ale připomíná to postupy celkem běžné třeba po povodních, kdy si obce a města z popovodňových dotací mohla leckdy dovolit konečně postavit ledacos, co plánovala a na co neměla peníze třeba i několik desetiletí.
Snad se dozvíme, jak to s těmi škodami dopadne, alespoň podle toho, zda policie případ odloží nebo podá návrh na obžalobu. Trestní stíhání pro poškozování cizí věci pravděpodobně nadále trvá, pouze "podezřelý organizátor" je už naštěstí z vazby venku.
Pozemková detektivka
Nad vlastnictvím pozemku visí stále stejné otazníky. Pokus o stručnou rekapitulaci: Prvotní verze, se kterou přišli sami technaři, že Lúdik pronajímá pozemek od státu, dostala první trhlinu ve chvíli, kdy se objevila zmínka o tom, že louka je zahrnuta do konkursní podstaty. Během prvních dnů po předčasném ukončení CzechTeku se na téma vrhlo několik virtuálních detektivů včetně mne a začalo se to hemžit na pozemku různě zainteresovanými osobami: Tomáš Kotlařík a jeho firma MAX-V s.r.o., konkursní správci Ing. Václav Blecha a JUDr. Ing. Vojtěch Levora, Constantin Plesky a jeho firma Agrokraun s.r.o. A to samozřejmě nesmíme zapomínat na uživatele louky, firmu Agroklad s.r.o. Libora Lúdika.
Vlastnické vztahy se pokusil shrnout a zpřehlednit Jan Kovalík v již zmíněném článku
Vrtěti CzechTekem v Respektu. Nastínil obraz, kde proti sobě stojí na jedné straně "holding"
Lúdik/Agroklad + Kotlařík/MAX-V + konkursní správci Blecha a Levora a na druhé straně
Plesky a jeho Agrokraun. Pozemky původně patřily Kotlaříkovi a Plesky je od něj koupil v roce 1998, ale po nákupu - a před zapsáním změny majitele v katastru nemovitostí - louka spadla i se zadluženým prodávajícím do konkursu a kupující takříkajíc utřel nos. Obě strany se zasypaly žalobami a spor se od té doby mezi nimi táhne dodnes. Na tento obraz o pár týdnů později navázal Kovalíkův redakční kolega Marek Švehla v článku v Lidových novinách
Máme se bát o majetek, nebo o svobodu? a celé to shrnul konstatováním:
"Při CzechTeku se zdálo, že (česká společnost je citlivá) na nerespektování soukromého pozemku. Jenže čas ukázal, že dost povrchně. Podnikatel, který policii zavolal, dostal zadarmo louku do bezplatného užívání od správce konkursní podstaty, který blokuje její vydání skutečným majitelům."
Člověk by rád vykřikl - aha! Tak takhle to tedy je! Jenže skutečnost asi přeci jen bude zase o něco složitější. Totiž hned nazítří poté, co vyšel Respekt s článkem Jana Kovalíka, zveřejnil své další poznatky Milan Šmíd v
Louči, v článku Ještě jednou k CzechTeku a české žurnalistice. A ten zde mimo jiné vypátral vazbu mezi pány Kotlaříkem a Pleskym, o které by člověk na první pohled ani neřekl, že by mohla být nějak nepřátelská, jak by "se slušelo" mezi podnikateli, z nichž jeden blokuje druhému majetek. Pan Šmíd píše:
"Jak jsem dodatečně zjistil, datum zápisu (firmy Agrokraun Constantina Pleskyho) do Obchodního rejstříku 23. října 1998 se přesně kryje s datem vyhlášení konkurzu na živnost Tomáše Kotlaříka, fyzické osoby. Šlo tedy evidentně o to, vyvést majetek z krachující společnosti."
A aby toho nebylo málo. Sypu si popel na hlavu, že jsem se hned na začátku nepokusil nalézt nějaké zprávy o CzechTeku v regionálním tisku. Tuto látku jsem si doplnil až později (a dosud pouze) o články Tachovského deníku, místního vydání
Deníků Bohemia. Studium to bylo nad očekávání plodné, viz
tato podstránka. Ohledně pozemků však byla nejzajímavější dvě zjištění: Zaprvé čtenáři Tachovského deníku věděli už 5. srpna, že předmětný pozemek patří pražské firmě Agrokraun. Noviny si to zjistily přímo na místní pobočce Pozemkového fondu. A zadruhé, v článku
Organizátoři technoparty odmítají Lúdikovy nároky se dozvídáme, že zástupce společnosti Agrokraun Praha
"Constantin Plesky podal společně s Liborem Lúdikem na organizátory technoparty trestní oznámení. Vadí jim, že nebylo respektováno právo na nedotknutelnost soukromého vlastnictví." Proč by pan Plesky podával na technaře trestní oznámení a o pár dní později v médiích vystupoval jako člověk, který má pro kulturu mladých pochopení a určitě by se s nimi dohodl (viz opět tentýž článek v Respektu), ba dokonce že on jako majitel pozemku nebude nikoho žalovat (viz
stejnojmenný článek v Britských
Listech), na to by bylo třeba se zeptat jeho.
Já si z toho osobně odnáším obecný závěr, že boněnovská louka je opředena složitou vlastnickou pavučinou podivných pozemkářů, kteří si nejspíš potřebují mezi sebou vyřídit nějaké účty a pokusili se k tomu zneužít CzechTek.
Na konkrétnější závěry nejsou podklady. Vždyť nikdo ani pořádně neví, od koho Lúdik vlastně ten pozemek má v užívání. Jak vidno, varianta, že ho má bezplatně svěřený od konkursního správce, podepřená nepřímo jedním
soudním dokumentem, je sice
možná, ale zdaleka ne jediná. Aby to nebylo tak jednoduché - on by se s tím
totiž asi pojil další otazník, jak mne upozornil Free Live, můj občasný
korespondent. ;-) Napsal, že k tomu, aby zemědělec mohl pobírat od státu
dotace, musí mít pozemek v dlouhodobém pronájmu. A není možné jej
dlouhodobě pronajímat od konkursního správce - to je vždy pronájem "dočasný,
s okamžitým ukončením při zpeněžení", píše Free Live. Pokud
by tedy Lúdikovi pozemek bezplatně přenechal konkursní správce, mělo by
Ministerstvo zemědělství důvod se podívat, zdali je takový uživatel vůbec
oprávněn pobírat od státu peníze za pokosení louky dvakrát do roka. Oprávněn
pak k tomu jistě je, pokud louku skutečně pronajímá dlouhodobě - a tedy od
někoho jiného. Další otázkou je od koho, pakliže minulý ani současný
vlastník nemůže se svým majetkem kvůli konkursu nakládat.
Mimochodem, za celou tu dobu jsem v souvislosti s konkursem neslyšel zhola nic o věřitelích. Není to zvláštní? Proti technoparty brojil uživatel pozemku a nějakým způsobem se ozýval podnikatel, který louku koupil, ale není ještě jejím právoplatným majitelem. Mlčel Kotlařík, na něhož je louka dosud psána a nic není známo o věřitelích, kterým by přeci mělo vadit, že někdo "devastuje" majetek, který má být zpeněžen v jejich prospěch.
Víme o skvělé louce pro vaší party
Na počátku bylo slovo, že 15.000 nezvaných hostů obsadilo soukromou louku proti vůli jejího majitele. Proti tomu se ozývaly hlasy, že dohoda s nějakým zástupcem majitele byla. Škálu možných variant nyní zpestřují hlasy, které ostatně sem tam zazněly už na začátku srpna (viz například citát na
této podstránce). Tvrdí, že ve skutečnosti si majitelé louky sami zajistili, aby na jejich pozemku proběhl CzechTek, že si vlastně technaře na louku pozvali. Zdá se vám to jako hodně velká fantasmagorie? Dobrá, mně taky. :-) Jenže ono se dá o tom trochu jinak uvažovat, když si člověk přečte například
tento článek v Tachovském deníku. Jeho autor píše, že technaři pozemek vybrali přímo geniálně, protože je tak zapadlý, že o něm neví ani mnoho místních, natož aby na něj dokázali trefit. Nechci podceňovat lidi, kteří vybírají lokality pro pořádání CzechTeku. Samozřejmě je možné, že celý rok objížděli ty nejzapadlejší kouty v republice a podařilo se jim dorazit až do údolí u Boněnova. To je jedna možnost. Jenže, pokud se pamatuji, v předchozích letech se žádný tak dokonale zapadlý pozemek nalézt nepodařilo, akci vždy provázely přinejmenším problémy s hlukem. Byl by to tedy opravdu úspěch, kdyby si to našli sami. V úvahu přichází i druhá možnost: technaři dostali tip zvenčí. A takový tip by jim musel dát někdo, kdo o pozemku vůbec věděl. A kromě osob, které k němu mají nějaký vlastnický vztah, ví o boněnovském údolí málokdo.
Ta představa ostatně má svou logiku: Někdo z lidí zainteresovaných na pozemku potřeboval nějak pohnout s vlastnickými poměry, které jsou šest let na mrtvém bodě a tak kontaktoval technaře, aby s nimi domluvil CzechTek, samozřejmě vše na gentlemanských zásadách a bez papírů, aby bylo možné následně vyvolat rozruch kolem neoprávněného obsazování louky a dokonce podat trestní oznámení na policii. Prostě se humbukem pokusit něco změnit.
Výše zmíněný článek v Tachovském deníku obsahuje pikantní závěry: CzechTek prý zorganizovali Holanďané. :-) Člověkem, který to v článku tvrdí, není nikdo jiný než nám již známý Constantin Plesky. "Připouští" tam, že Češi by nezvládli zorganizovat takovou akci (!) a že si všiml, že před konáním technoparty jezdili do Boněnova Holanďané.
"Muselo to být přes ně," říká v článku. Je to samozřejmě spekulace, ale když tak o tom přemýšlím - pan Plesky dnes tvrdí, že má technaře rád, na druhou stranu se údajně nemůže šest let dostat ke svému soudně zablokovanému majetku - nemohu si pomoci, tento pán je mým kandidátem na strůjce boněnovského průšvihu.
Čistě pro doplnění připomínám, že média už na začátku technoparty citovala některé údajné organizátory, kteří tvrdili, že s Lúdikem je vše dohodnuté a že si na policii stěžuje jen na oko. Tohoto podnikatele asi nemají příliš v oblibě ani místní. Alespoň jsem dosud nikde nečetl, že by ho někdo z usedlíků kvůli technoparty nějak litoval. Naopak jsem ještě objevil velký článek v Právu "Těžkooděnci rozehnali technoparty" ze 4. srpna a tato "vlastní zpráva" patří k nemnoha, které uvádějí názory místních. Píše se tam:
Lidé v Boněnově vnímali zásah proti technoparty rozdílně. Třetina měla s mladými sympatie. "A kde jinde by si měli takovou akci uspořádat?" ptala se místní usedlice. Další třetina by zakročila už v pátek. "Policie to měla řešit dávno," myslí si jeden místní chalupář. Poslední třetina odsuzuje Lúdika. "Určitě vzal peníze a teď dělá divadlo," řekla paní před místním hostincem.
Policie a soudy pracují jako na zavolanou
Když na to přijde, normálnímu člověku mohou být tanečky kolem CzechTeku ukradené. Toho, kdo nemá žádné pozemky, ani se žádných nedomáhá třeba v restituci, ta věc nijak hluboce pálit nemusí. Já tvrdím, že letošní CzechTek mimoděk poskytl dvě informace: ta první se týká, obecně vzato, bordelu kolem vlastnictví pozemků a fungování konkursů. Nedělal bych si iluze, že podobné poměry na žádné jiné louce než u Boněnova nejsou. A stejně tak bych nepropadal idealistické představě, že tato louka je jediným majetkem v republice, o kterou se šest let vede spor v konkursním řízení bez sebemenšího náznaku pokroku za celou tu dobu.
Informace číslo dvě se ovšem týká každého. A to je způsob, jakým byl zajištěn policejní zásah a jeden člověk poslán do vězení. O tom jsem psal podrobněji v
textu o prokurátorovi. Popisuji tam, jak státní zástupce plní jakési "neviditelné pokyny shora". To, co jsem jenom naznačil, se natvrdo píše ve stejném článku Práva ze 4. srpna:
"Ministr vnitra a nastupující premiér Stanislav Gross Právu včera řekl, že pokyn policejnímu prezidentovi Jiřímu Kolářovi, aby změnil policejní taktiku, dal už v sobotu. Nicméně podle Grosse nějaký čas trvalo, než se
vyřídil právní postup a státní zástupce vydal souhlas". Oficiální cestou je ale nemožné, aby ministr vnitra přes policejního prezidenta úkoloval státního zástupce. Má to být naopak státní zástupce, kdo má dozorovat práci policie. Tím se ostatně během zásahu policisté neustále oháněli.
S trochou nadsázky si lze představit situaci, že se nějakému ministrovi například nebude líbit, že se procházíte někde po náměstí. Jakmile vyjádří toto znelíbení, okamžitě přiskočí nějaký prokurátor a už najde paragraf, aby Vás z toho náměstí dostal pryč. Pokud by to tímto skončilo, dalo by se ještě mluvit, ehm, o "selhání jednotlivce". Jenže znelíbení pana ministra dokáže rozhýbat i další složky činné v trestním řízení. Takže Vás jednoho dne za to pošlapání náměstí může zatknout policie na 72 hodiny v cele předběžného zadržení, policejní vyšetřovatel vykonstruuje takové obvinění, jen aby Vás dostal do vazby, státní zástupce - jiný, než ten, kdo Vás vyhnal - vzápětí předá návrh na vazbu soudci a soudce, teoreticky další nezávislý orgán, Vás do té vazby bez mrknutí oka pošle.
Nevypadá, to, že by se někdo kvůli CzechTeku pídil například po podrobném výpisu hovorů našeho současného premiéra, aby si prověřil, jestli třeba náhodou Stanislav Gross netelefonoval prvního srpnového víkendu nějakému svému známému na Tachovsku, případně rovnou prokurátorovi Zbyňkovi Egerovi, který vydal policii oficiální pokyn k zásahu na CzechTeku a který už kdysi šel na ruku Grossovu kolegovi Jaroslavu Tvrdíkovi. Takže nezbývá než vzít na vědomí, že mezi orgány činnými v trestním řízení pracují lidé, kteří jsou schopni na zavolání shůry vykonat automaticky kdykoliv cokoliv a ve vší příkladné součinnosti. Bavíme se přitom prosím pěkně o "blbém CzechTeku", kde nejde o žádné velké prachy ani o vysekávání politického kamaráda z bryndy, ale pouze o mediální humbuk vyvolaný okurkovou sezónou a posilovaný aktivitami nepřehledné skupinky vlastníků a správců jednoho pozemku stranou civilizace.
Po CzechTeku 2004 zůstávají nejen otazníky, ale také vykřičníky.
Roman Joura, 14.09.2004